Článek má totiž zajímavý vliv na každého, kdo si ho přečte. Člověk, který do té doby byl schopen normálně komunikovat, po přečtení článku tuto schopnost ztrácí. Představuji si, že je přečtením článku uvržen do jakési ztuhlosti, která brání zodpovídání i celkem prostých a slušně položených dotazů, jako zda měl již možnost se s obsahem článku alespoň zběžně seznámit a podobně.
Zatím byli takto postiženi můj bratranec Walter, doktor Jiří Grygar, jeden docent z katedry Astronomie, paní/slečna/doktorka - titul neznám - Andrea Ferrara, redaktorka žurnálu "Astronomy & Astrophysics", redakce časopisu "Astronomische Nachrichten" a pak ještě pár mých přátel.
Ve vnějších projevech postižení jsou drobné rozdíly. Například pan doktor Grygar už se nezmohl na nic, patrně vzhledem k pokročilému věku. Paní doktorka (?) Ferrarová se zmohla alespoň na to, že manuálně napsala dopis, který se tváří jako "out of office auto reply". Píše se v něm něco jako "je mi to moc líto, ale ode dneška jsem pryč a vůbec nevím, kdy se vrátím. Možná se už nikdy nevrátím...". Obdobné účinky měl článek i v německém "Astronomische Nachrichten". Vždycky jsem myslel, že Němci jsou tvrďáci a hned tak něco je nepoloží. Vzhledem k tomu, že se mi neozval ani pověřený recenzent, usuzuji, že to tam vymlátilo celou redakční radu. Ale rámcově je hlavní příznak stejný - naprostá ztráta schopnosti komunikovat.
Ačkoli se tedy postižení zatím projevilo u všech testovaných osob, přeci jenom mám pocit, že vzorek ještě není dostatečně velký na to, abychom mohli magické vlastnosti článku statisticky ověřit. Rozhodl jsem se tedy, že udělám další experiment, při kterém by se mohl počet testovaných dobrovolníků významně zvýšit.
Tady je možná dobré podotknout, že dosud testované osoby nebyly v pravém slova smyslu dobrovolníky. Moc mě to mrzí, ale sám jsem o magických schopnostech a temných silách ukrytých v článku neměl zkraje ani ponětí. Tímto se tedy všem postiženým upřímně omlouvám a slibuji, že další testy už budou probíhat přísně na bázi dobrovolnosti s tím, že každý testovaný jedinec bude dopředu jasně varován o možném negativním dopadu experimentu na jeho osobu.
Tak to by myslím na úvod stačilo a nyní můžeme přistoupit k vlastnímu experimentu. Umístil jsem onen magický článek zde. Vyzývám všechny, kteří vládnou angličtinou, aby si článek přečetli - ale POZOR! - NEJDŘÍVE DOČTĚTE AŽ DOKONCE toto. Budu rád, když se experimentu zúčastní osoby s vědeckým backgroundem (omlouvám se, ale české slovo mě nenapadá. Obávám se, že překlad "pozadí", by se sem úplně nehodil), jako eles, MartinV, Braniik, j@ck, pan Drábek, (Radku, ty to radši nečti!!!), ale uvítám i čtenáře s pozadím "nové vědy" jako paní Toničku, pana Čermáka, a nakonec kohokoli i bez toho vědeckého pozadí. Vzorek tím aspoň nabude větší váhy.
A teď k pravidlům experimentu. Každý, kdo by se ho chtěl zúčastnit, nechť nejdříve do diskuse napíše, že účast v experimentu přijímá, byl náležitě poučen o možných následcích a bere toto riziko na sebe dobrovolně. Pak se může pustit do čtení a až skončí, napíše opět do diskuse příspěvek, že článek přečetl, jeho obsahu porozuměl, byť se s ním třeba neztotožňuje, a že je schopen další komunikace.
Pokud se v diskusi neobjeví žádné (nebo minimální procento, konfidenční interval ještě musím spočítat) potvrzení, bude to považováno za důkaz, že magická síla funguje. V takovém případě účastníci experimentu nemusí litovat vůbec ničeho. Slibuji, že se magické síly pokusím využít k páchání dobra. Přeložím článek do češtiny a pošlu ho na svůj finanční úřad (to bude pro moje dobro). Pro dobro většiny pak pošlu článek významným činitelům, jako pánům Paroubkovi, Rathovi, Haškovi, Sobotkovi - samozřejmě i Langerovi, Tlustému, Kalouskovi, Bursíkovi - abych nebyl nařčen z předpojatosti. A pak už budeme doufat, že se blahodárné účinky článku v naší zemi rychle projeví.
Předem díky všem, kdo se tohoto experimentu dobrovolně zúčastní.
p.s. Relativně o štěstí může zatím hovořit redakce nejprestižnějšího žurnálu v oboru, amerického "Astrophysical Journal". Ti totiž za zveřejnění článku požadují poplatek, který jsem, následuje svůj vzor českého velikána Járu Cimrmana, odmítl zaplatit. Pokud by se ale našli sponzoři, mohli bychom provést přímý útok na samotnou baštu skepticismu. Toničko, Libore, uvažte ty možnosti!